Obývák

Neodolatelná církev: Opravdové vztahy [video]

19. června 2012 v 11:11
Konfrontace jako součást opravdových a láskyplných vztahů?! Spíš z ní máme strach. Je to paradox, protože v latině tohle slovo znamená otočit se k někomu čelem, podívat se mu do očí... Třetí část mozaikového seriálu "Neodolatelná církev.

Církev je podle průzkumů veřejného mínění v Česku nejméně důvěryhodnou institucí. Jak to změnit? Jak být společenstvím, kam lidé chodí rádi a kde je rád i Bůh? Jak být církví, kde vládne láskyplná atmosféra a Bůh jedná?



Slovo na týden [30. 04. - 06. 05. '12]

30. dubna 2012 v 23:23
Co dodat?! ;)

LoveStory: Láska vytrvá [video]

21. února 2012 v 10:10
Fungující rodina a vztahy - toho si Češi cení nejvíc. Mozaiková LoveStory hledá, co můžeme udělat proto, aby naše přátelství, manželství nebo vztahy napříč generacemi fakt za něco stály.

Třetí díl přemýšlí nad způsoby, jak se přiblížit ke svému životnímu partnerovi a co dělat pro manželství plné lásky.

LoveStory: Láska jedná [video]

13. února 2012 v 12:12
Fungující rodina a vztahy - toho si Češi cení nejvíc. Mozaiková LoveStory hledá, co můžeme udělat proto, aby naše přátelství, manželství nebo vztahy napříč generacemi fakt za něco stály. Ve druhém dílu se dozvíte dvě jednoduché otázky, které pomůžou pozitivně změnit klima v našich vztazích. Překvapivě se je dozvíme díky první rodině, která se objevila na planetě Zemi.

Tak trochu slovo na týden a videoblog v jednom :)

LoveStory: Láska bolí [video]

10. února 2012 v 14:14
V únoru jsme v Mozaice začali nový seriál kázání o vztazích. Odpověď drtivé většiny Čechů na otázku "Čeho si nejvíc ceníte?" totiž zní: fungující rodiny a vztahů. Co tedy můžeme udělat pro naše přátelství, manželství nebo vztahy napříč generacemi, aby fakt za něco stály? Odpovědi hledá únorová LoveStory…

Na webu nově nejen ve zvukové podobě (mp3 si můžete stáhnout zde), ale také obrazem. Takže únorový reverendův videoblog opět v delším vydání :)

Slovo na týden #41

11. října 2011 v 11:11
41. týden roku 2011 se už rozběhl. Možná se v něm budeme něčeho zbavovat, možná něco přijmeme, ale určitě vám přeji, abyste v něm okusili, že Pán je dobrý!

Citát na víkend [1. - 2. 10.]

30. září 2011 v 5:05

Úder cihlou

21. září 2011 v 11:11
Minulý týden jsem sliboval, že vás vezmu do metra. Ajajaj, zapomněl jsem, že jsem tak už učinil skrze psaný článek. Dnes vás tedy svezu svým autem. Nemám sice nablýskaného Jaguára, ani možnost projet se po Chicagu, přesto jsem nejnovější videoblog natočil za volantem... O čem? O tom, že nás někdy probere až rána cihlou.

Slovo na týden #37

12. září 2011 v 10:10
Povzbuzení do nového týdne aneb Pokud to začneme prakticky žít, to bude bomba!

Mohsova stupnice

8. září 2011 v 11:11
Když se vás zeptám, co je to Mohsova stupnice, věděli byste správnou odpověď? Jakmile dodám, že jde o stupnici tvrdosti nerostů, nejspíš si vybavíte tabulku, která začíná měkoučkým mastkem a končí diamantem.


Když se vás zeptám, jaký stupeň tvrdosti má vaše vlastní srdce, věděli byste správnou odpověď? Mám totiž dojem, že naše srdce tvrdnou víc a víc. Vytrácí se schopnost radovat se s radujícími, ztrácí se umění plakat s plačícími. Schází nám soucit. Proto bych vám rád dal tip, jak znovu soucit nalézt. Moje povzbuzení zní: Objevte slzy lidí kolem sebe. A zvlášť se snažte objevit slzy lidí, které považujete za nepřátele. Upřímný soucit se dostaví, když porozumíte tomu, co přivádí lidi k pláči.

Brennan Manning převyprávěl v knize "Otcovo dítě" příhodu spisovatele Stevena Coveyho. Odehrála se, když jel jednoho nedělního rána newyorským metrem. Několik cestujících ve vagónu četlo noviny nebo poklimbávalo. Covey sám byl zabraný do četby, když na další zastávce nastoupil muž s několika malymi dětmi. Během chvilky nastal zmatek. Děti běhaly uličkou tam a zpět, křičely a zápasily spolu. Jejich otec se je ani nesnažil napomenout.

Zvláště starší cestující znervózněli. Stres je vyváděl z rovnováhy. Covey trpělivě čekal. Otec jistě něco udělá, aby byl zase klid: mírné napomenutí, rázný příkaz, nějaký výraz otcovské autority - prostě něco. Nic z toho se ale nestalo. Dusná atmosféra se zvyšovala. Po více než dlouhé chvíli se Covey obrátil k otci dětí a mírným tónem řekl: "Pane, snad byste se měl postarat, aby tu byl zase klid. Řekněte svým dětem, aby se posadily."

"Vím, že bych měl něco udělat," odvětil muž se slzami v očích. "Právě se ale vracíme z nemocnice. Jejich matka před hodinou zemřela a já prostě nevím, co mám dělat."

Upřímný soucit se dostaví, když porozumíte tomu, co přivádí lidi k pláči.

A dám jim jedno srdce a nového ducha vložím do vašeho nitra,
odstraním z jejich těla srdce kamenné
a dám jim srdce masité...
(Ezechiel 11,19; ČSP)

Slovo na týden #33

15. srpna 2011 v 21:21
Po dovolenkové odmlce je tu opět Boží vzkaz (nejen) pro 33. týden roku 2011.

Hvězdná noc

20. července 2011 v 7:07
Každý z nás potřebuje přátele. Zvláště, když se život nevyvíjí tak, jak jsme plánovali...
(Kliknutím na obrázek se dostanete na stránku, kde si pustíte film)

Slovo na týden #17

25. dubna 2011 v 4:04
Sedmnáctý týden roku 2011 začíná velikonočním pondělím a spolu s ním je tu další povzbuzení z Knihy knih.

Dvířka k vděčnosti

30. března 2011 v 8:08
K natáčení nejnovějšího videoblogu se váže hned několik zajímavostí
  • záznam byl pořízen v Anglii, kam jsem přijel především na konferenci pro vedoucí GroundLevel. Dům Hughesových sice neuvidíte (stojí mimo záběr), pozorný divák může ale zaslechnout zpěv anglického ptactva či ve vzdálenosti cca 1km od kamery zahlédnout domy městečka Penistone :)
  • jde o první videoblogový pokus natáčet venku. Mám za to, že to funguje, takže to nebyl pokus poslední;
  • a nakonec - toto video byl pořízeno novým členem technického štábu: webkamerou Logitech, která má lepší vybavení než zařízení předchozí.

Polštář plný pomluv

16. března 2011 v 8:08
Nová tradice v půli týdne? Rád bych! Videoblog no. 2 je zde...

Brambory neodpuštění

9. března 2011 v 15:27
První pokus o videoblog :)

Rok spolu

22. září 2008 v 23:55
Naši (za)milovaní Kamčo a Patriku,
dneska bloguju za celou Limrovic rodinku. Když se podíváte na čas, stíháme to přesně za pět minut dvanáct - než skončí den, kdy slavíte, že jste rok spolu...

Když se tu tak na vás dívám, napadá mě pár prostinkých (snad ne prostoduchých) přání:
...nikdy nepřestávejte hledat jeden druhého
...ať váš život není nikdy rozdělený
...a vždycky se dívejte stejným směrem - tam k Výšinám
I když jsme někdy dál, než bychom chtěli, vězte, že pro naše srdce jste a vždycky budete V.I.P.

Strach gorilího samce

20. září 2008 v 20:20
V katalogu tuzemských dovolených hledím na obrázek rodiny jedoucí v pestrobarevných přilbách polní cestou vnořenou do zlatého obilného lánu. Ten klid, ta harmonie. Tři lidé jsou tým a tým se nikdy nerozhádá, když táta rozdá energii sbalenou na cestu.
Nevěřili byste, kolikrát já se kvůli téhle idyle porafal s manželkou. V největším afektu, když mě chce mimořádně ranit, říká, že ji kolo prostě nebaví! Když jsem své ženě naléhavě připomínal, že řetěz na nejmenším kolečku znamená vždycky "ztuha", a držel ji při tom křečovitě za vlasy tak, aby byla její tvář co nejblíž přesmykadlu, cosi jsem postřehl.
Postřehl jsem, že má romantická vidina přerostla v paniku gorilího samce, který má pocit, že když teď povolí, ztratí autoritu a bude muset každé odpoledne vybírat samici z těla parazity. Ne pro zábavu, ale jako povinnost.
Milan Tesař, Reflex 35/2008
Je o mně známo, že jsem sběratelem příběhů. Když jsem narazil na tenhle od Milana Tesaře, neustále mi cukaly koutky. Zároveň jsem si ale uvědomil, kolik je v nás - českých mužích - strachu a mindráků a jak často si tu svou autoritu vydupáváme. Možná nešáháme k násilí páně Tesařově, ale i tak se v našich domovech ozývá buď afektovaný křik nebo naopak není slyšet nic, protože hlava rodiny manipulativně mlčí.
Důvod? Uniká nám prostinký princip Božího slova: Muži, milujte své ženy, jako si Kristus zamiloval církev a sám se za ni obětoval (Efezským 5,25). Být laskavou autoritou jako Kristus. Být autoritou schopnou oběti. Být důvěryhodnou autoritou. Možná některý z chlapů, který to čte, chce protestovat veršem 33: žena ať má před mužem úctu. Je pravdivý a platí (a ženy na něj také zapomínají). Problém ale je, že Ježíš neřekl: "Buď takovou autoritou jako já až ve chvíli, kdy tvoje žena vezme za své to, co říkám jí." Naopak, Kristus sám se pro nás rozhodl být laskavou, obětavou a důvěryhodnou autoritou ještě v té době, kdy jsme ho naprosto ignorovali.
Proto… Chtěj být Božím synem a ne gorilím samcem. Chtěj být mužem podle Božího srdce a ne panikařící gorilou.
 
 

Reklama