Březen 2012

VV: Živá víra [video]

27. března 2012 v 12:12 Dílna
Celý březen jsme si v Mozaice připomínali varování indického přísloví, že zhasnutý maják je nebezpečnější než skalnatý útes. Poslední část je o tom, že víra bez skutků je mrtvá. Společně jsme hledali odpověď na otázku, co tedy pro lidi kolem nás můžeme udělat, aby viděli, že to s nimi i s Bohem myslíme vážně.

Přidám ještě jednu osobní doušku. Jsou neděle, kdy mám pocit, že se vznáším a káže se mi lehce. A pak jsou ty druhé neděle ;) Tahle z mého subjektivního pohledu patřila k těm druhým ;) O to víc mě povzbudily (příjemně zaskočily) reakce lidí z Mozaiky. Jeden muž mi například řekl, že... Jenže to vlastně nemůžu napsat, protože tohle kazatelské "chlubení" nemám rád. Ale přál bych (si) vám, abyste alespoň zprostředkovaně přes YouTube prožili něco podobného (tedy rozhodně víc než tři tečky ;)))


VV: Zbabělá víra [video]

9. března 2012 v 11:11 Kuchyň
VV není v tomto případě zkratka nejmenší vládní strany; jde o název seriálu kázání - Viditelná víra -, který jsme v Mozaice rozjeli první březnovou neděli.

Zhasnutý maják je nebezpečnější než skalnatý útes," varuje indické přísloví. Stejné následky může mít i víra, která na nás není vidět. Březnový seriál s názvem "Viditelná víra" ukáže, jak být lidem v našem okolí světlem, aby mohli najít cestu Domů. V první části se dozvíte, že strach je nejčastější důvod, proč svou víru skrýváme a děláme ji neviditelnou. Kde tedy získat odvahu, abychom se nebáli rozsvítit svět kolem sebe?


Na dně

1. března 2012 v 4:04 Dílna
Každý den řeším svoje priority. Co teď, co potom. Který úkol je důležitý, co může ještě počkat. Kdy je čas na práci, kdy je čas "vypnout", kdy můžu být s rodinou…

Při hledání materiálů k sérii kázání "Viditelná víra", kterou rozjíždíme v březnu v Mozaice, jsem narazil na příběh o strážci majáku, který se mylně domníval, že všechno je důležité. Kvůli tomu skončil na dně. A nejen on…

Na jednom vzdáleném a nehostinném pobřeží stál maják. Jeho strážce začátkem každého měsíce dostával přesně tolik oleje, aby lampa navigační věže mohla hořet noc co noc.

Když nastala zima, objevila se u majáku žena z nedaleké vesnice. Poprosila o trochu oleje - na topení, aby jejím dětem nebyla zima. O pár dní později přišel farmář. Prý potřebuje jen pár kapek na promazání nějakého stroje, aby ho mráz nezničil. Takhle navštívil maják ještě dvakrát. Strážcův syn byl velký čtenář. Protože mu dohasla lampa na nočním stolku, požádal tátu, aby mu olej doplnil ze svých zásob.

Hlídač majáku považoval každou prosbu za důležitou. A navíc - vždy šlo přeci jen o trošku oleje. Na konci měsíce ale byly zásoby na dně. Poslední noc zhaslo světlo majáku ještě před svítáním. Tu samou noc se tři lodě u pobřeží marně snažily o navigaci do bezpečí zátoky. Narazily na útes a na dně oceánu skončilo víc jak sto lidských životů.

Když se zoufalý strážce ocitl před soudem, verdikt zněl jasně: "Měl jste jediný úkol: udržovat oheň v lampě majáku. Všechno ostatní bylo druhořadé."

Dbejte tedy pečlivě na to, jak žijete; nežijte jako nemoudří, ale jako moudří; vykupujte čas, protože dny jsou zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale rozumějte, co je Pánova vůle (Efezským 5,15-17 - ČSP).

Ilustrační obr.: Kimberly Vohsen