Anglicky denicek: Den 1. cili Setkani pastyru

26. září 2008 v 18:18 |  Pracovna

Moc se tesim, az se Elisky ve skolce zeptaji, co dela jeji tatinek. Elinka na takovou otazku odpovida, ze jsem pastyr. Pastor pro ni bylo tak nejak slozity a pastyr se ji libi. Mne ostatne taky. A tak jsem tento ctvrtek vyrazil do hotelu Charnwood na setkani pastyru.
Je to de facto presne rok, co se KS Mozaika z Hradce Kralove stalo jedinou zahranicni partnerskou cirkvi britske site sboru Ground Level (GL), presto nadseni mistnich z teto udalosti vubec neochabuje. Stuart Bell - vedouci GL - ocenil, ze jsem dorazil a vubec to, jak KSHK investuje do tohodle mezinardniho pratelstvi. Nacez mi zaridil ovace ve stoje (tedy, stal jsem ja - ostatni tleskali a sedeli :)
Konference pastoru zacala v 10 hodin, a to Stuartovym kazanim. Mluvil na tema, s nimz jsem se za poslednich tydnu setkal uz nekolikrat. Vubec mi to ale nevadilo, protoze Stuart uchopil Elijasuv pribeh z 19. kapitoly 1. Kralovske jinak, nez jsem zvykly. Vic vam ale neprozradim, protoze to, co jsem nacerpal, poslu dal nekterou z listopadovych nedeli... Rozhodne to bylo prvni z duchovnich osvezeni, kvuli kterym mimo jine v Britanii jsem.
Po nezbytne pauze na kavu a kapku caje vzal mikrofon do ruky Paul Mulligen, texassky businessman a starsi v cirkvi. Take velmi dobry kazatel s jednoduchym a pritom hlubokym vhledem do Bible. Jeho tematem byl "pokoj" v ruznych podobach. Hodne mluvil o Jezisi a jeho pristupu k nebeskemu Otci. Jezis se srdcem ditete, ktere na 100% spoleha na sveho Tatu. Zadny strachy, Tata to zvladne! Tohle kazani ke mne mluvilo moc. Pokoj, ktery potrebuji; pokoj, ktery muzu sirit kolem sebe - hlavne v rodince (mam pocit, ze si ho se mnou v posledni dobe moc neuzili).
Obed v podobe obrich hranolku a ruznych sandwichu (k memu zklamani nebyly hranolky s octem - coz je moje milovana mistni specialita - ale s kecupem a tatarkou), obed nas prekulil do zaverecne casti konference. Paul Mulligan v klidu - jak jinak :) - dokoncil sve kazani o pokoji. Pak zaznelo jeste par oznameni o chystanych akcich a nekolik svedectvi (rozumej, vypraveni o tom, co Buh dela) o tom, co Buh dela :)) Jedno me fakt dostalo...
Jeden z pastoru vypravel o divce z jejich cirkve, ktera v poslednich mesicich ztratila vice jak 60% zraku. Tydny se za ni modlili a nic. Jednu nedeli bylo kazani o tom, jak Jezis uzdravil oci slepeho tim, ze mu potrel oci blatem (prestoze jde o potirani, jako lecebna metoda mi to prijde dost neotrele :) Kazatel mel pripravenou misku s blatem, archy papiru a papirove rucniky. Lide meli prstem namocenym v blate psat na papir, za co se chteji modlit. Na konci ale nekdo vstal s tim, ze si mysli, ze by se meli vedouci sboru modlit za onu spatne vidici divku presne jako Jezis v Bibli. Po chvili rozmysleni se pastor s chvejicim, od blata umazanym prstem modlil za divciny oci. Kratce po modlitbe uz byla schopna cist drobne pismo. Radost velika! Ti, kdo u toho byli, to chteli hned rict ostatnim. Pastor ale rekl: "Vydrzte tyden. Az na pristim shromazdeni." Chtel pockat, az se uzdraveni potvrdi, a overit, ze zlepseni nepochazi jen z aktualniho nadseni. V nasledujicim tydnu byla divka u sveho ocniho lekare, ktery ji pred tim castecnou ztratu diagnostikoval. Pro tentokrat se zdrahal verit svym ocim. Jeho vysetreni potvrdilo, ze divciny oci jsou zdrave na 100%! Jezis je proste fantastickej!
 


Komentáře

1 Akležnam Akležnam | E-mail | 26. září 2008 v 20:05 | Reagovat

To je moc povzbudivé svědectví. Myslím, že je to hodně o odvaze dělat věci, které třeba vypadají zvláštně. Občas mi připadá, že církev svým postojem říká Bohu: "My máme své postupy a zvyklosti. Buď tak hodný a jednej podle nich."

Zrovna dnes jsem hodně přemýšlela, že jsme - ačkoli Boží děti - tak nasáklí myšlením světa, že už to ani nevnímáme. Skepse, pragmatismus, úzkoprsost, strach. A tak nemáme jedny, ale spousty zadních vrátek. Něco jako: Já se o to postarám sám, Bože. Kdybys chtěl udělat zázrak, bude to prima a ušetří mi to práci. A když ne, tak já už to mám jištěný...

2 Zazu Zazu | E-mail | 27. září 2008 v 21:16 | Reagovat

Ahoj Jakube,

to je úžasný svědectví.Chtěla bych také vidět uzdravující Boží moc v církvi....Slepí vidí!Hluší slyší!Není žádná rakovina,žádné bolesti.....umírání jen  ve vysokém věku a ve spánku,žádné kruté bolesti....To bude krása.Možná to bude chtít  změnu u  každého z nás.

Pozdravuj Sheilu a celou rodinu.Jsou moc milí a všichni mi připadali hodně blízcí.

Měj se požehnaně!!!

PS:překlad tvého kvízu nám dal tak trochu zabrat!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama