Reverend od "N" až po "Z"

24. srpna 2008 v 23:59 |  Pracovna
Národ (Co se mi na nás líbí a co nelíbí…)
Jako puberťák jsem chtěl emigrovat. Nelíbilo se mi tady nic. Později jsem pochopil, že je moc dobré, že jsem Čech - třeba pro ten specifický a přitom skvělý smysl pro humor; pro to, že se umíme zmobilizovat a postavit se jeden za druhého, když jde do tuhého. Na druhou stranu, i když se nám žije moc dobře, pořád reptáme, stěžujeme si a věříme, že bude hůř.
Odpočinek (Jak nejraději odpočívám…)
Když si můžu zalézt s knížkou a nechat se jí ukolébat až do spánku (zvlášť, když je deštivé sobotní odpoledne), to miluju!
Práce (Co vlastně dělám…)
Kdysi se asi sedmiletý kluk z našeho křesťanského společenství ptal táty, co zrovna dělám, když v neděli nestojím za kazatelnou. Jsem pastorem v protestantské církvi, a to je taková mozaika v Mozaice (www.kshk.cz). Střípek psychoterapie, střípek z managementu a abych měl (nejen) v neděli o čem mluvit, připravuji kázání. Stejně mám ale pocit, že mým nejdůležitějším úkolem je v tom všem dávat maximální prostor Bohu a povzbuzovat druhé, aby ve svých životech pro Ježíše ten prostor vytvářeli. Asi jako u každé práce - někdy mi to jde hůř, někdy líp…
Roční období (Roční období, které mám fakt rád…)
Určitě podzim. Vůbec nejradši vzpomínám na podzim, který jsem prožil během studentských let v Mariánských Lázních. Těch úžasných barev všude!
Splněná přání (Něco z poslední doby…)
Mám pocit, že ta z poslední doby jsou hodně osobní; o to vzácnější. A i když jsme tady na blogu, některá tajemství si nechám pro sebe.
Televize (Na co koukám v bedýnce…)
Na nic… Před několika lety jsme odpojili anténu, a tak máme spoustu čas na jiné věci. Občas si pustíme nějaké DVDčko (viz oblíbené filmy).
Úkol (K čemu se cítím od Boha povolaný…)
K tomu, co dělám. Být pastýřem, který nejvíc ze všeho povzbuzuje a ukazuje k Pastýři pastýřů.
Verš (Mé nejoblíbenější místo z Bible…)
Sofonjáš 3,17: Hospodin, tvůj Bůh, je uprostřed tebe, bohatýr, který zachraňuje, raduje se z tebe a veselí, láskou umlká a opět nad tebou jásá a plesá.
Zkušenost (Aktuální zkušenost, o kterou bych se mohl podělit…)
Mám pocit, že té české rezignace nějak neubývá. V manželstvích, v nadějích, v životě… Já sám jsem si před časem myslel, že si najdu jinou práci. Ale nebeskou ozvěnou se mi pořád vrací dvě povzbuzení: 1) "Má to cenu!" 2) "I kdyby jich po tvém boku padlo tisíc, nebo i deset tisíc, ty stůj na svém místě."
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama