„Dieta“ podle Ezdráše

31. srpna 2008 v 14:14 |  Podkroví
Když jsem přemýšlel nad dnešním tématem, navštívil jsem jeden "hubnoucí" server, webové stránky s dietou. Statistika návštěvnosti mě ohromila: 485 návštěv dnes; 59 lidí online. Wow! Diety a hubnutí jsou evidentně stále ještě v kurzu. Konkrétně tahle slibuje klasické "Držíte dietu a přesto nemáte hlad. Držíte dietu a přesto neustále jíte." Hm…
V našem společenství dnešním dnem vrcholí jedna "hubnoucí" kůra - týdenní řetězec půstu a modliteb. Pochybuji ale, že se někdo postí kvůli figuře. Jde nám o něco jiného. Něco ve stylu motta, které jsem si dnes ráno přečetl v církvi Element, kde jsem byl jako hostující kazatel: "Bohu blíž, v životě dál."
Dál se potřeboval kdysi dostat i Ezdráš, když se vydal spolu s dalšími Izraelci z babylonského zajetí domů, do Jeruzaléma, aby město postavil na nohy, respektive na hradby. Zasekl se hned na startu. Věděl, že je před nimi nebezpečná a náročná cesta. Věděl, že nestačí vyslat k nebesům jednu rychlou modlitbičku. Věděl, že se musí připravit…
Tam u řeky Ahavy jsem vyhlásil půst, bychom se před svým Bohem pokořili a vyprosili si u něho pro sebe, pro své dítky a i pro všechen svůj majetek přímou cestu. Ostýchal jsem se totiž žádat od krále ozbrojený doprovod a jízdu, aby nám na cestě pomáhali proti nepříteli; řekli jsme králi: "Dobrotivá ruka našeho Boha je nade všemi, kdo ho hledají, ale jeho moc a hněv je proti všem, kdo ho opouštějí." Proto jsme se postili a prosili jsme v této věci svého Boha, a on naše prosby přijal. (Ezdráš 8,21-23)
Projít skrz problémy a překonat překážky není prostě jednoduché. Možná je někdy nemůžeme zdolat, protože Bohu pošleme spíš modlitební smsku, než abychom se zastavili, nechali ho připravit cestu a pak na ni teprve vyrazili.
Někdy se nám děje to, co Ezdrášovi. Říkáme druhým lidem, v jak mocného a fantastického Boha věříme, ale když přijde na lámání chleba, sami můžeme dostat strach. Jako Ezdráš nechtěl shodit Hospodina před králem, nechceme ho shodit před svými přáteli. Kde ale tu víru vzít? Odpověď je možná klišé, ale funguje: zastavit se před Boží tváří. Třeba pomocí půstu.
Ezdrášův příběh pokračuje…
Dvanáctý den prvního měsíce jsme se vydali od řeky Ahavy na cestu do Jeruzaléma a ruka našeho Boha byla nad námi. Vysvobozovala nás z rukou nepřátel a těch, kteří nám, na cestě strojili úklady. (Ezdráš 8,31)
Podobně jako se přípravky na hubnutí chlubí reklamou, která ukazuje "před" a "po", mohou se pochlubit i účinky hledání Boha v půstu. Před: strach vyrazit na cestu. Strach o vlastní život, o rodinu, o majetek. Po: vydali se na cestu, Boží ruka byla nad nimi a viděli, jak je Bůh vysvobozuje z každé nepřátelské pasti.
Jaký tě čeká týden? Jak náročná bude ta cesta od pondělí, přes úterý a dál? Svírá se ti v neděli večer žaludek úzkostí, když myslíš na návrat do práce? Jedna americká statistika tvrdí, že nejvíce sebevražd v USA se odehraje v noci z neděle na pondělí a nejvíce infarktů lidi postihuje v pondělí ráno. Vyčerpaní a vysílení poutníci… Možná jen potřebují prožít Boží blízkost, ale v tom fofru to nejde. Možná si potřebují naordinovat nějakou takovou "dietu" podle Ezdráše. A možná to potřebuješ ty…
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama